Cesta na Galapágy - nejkrásnější dovolená

O této destinaci jsme přemýšleli již dříve, ale hlavně jako o jedné z nejlepších potápěčských lokalit. A protože informací bylo poskrovnu, vyslali jsme do Pacifiku jako průzkumníky naše novomanžele, autory těchto stránek. A tah to byl přímo geniální. Ověřili jsme si, že nás tam nic nesežere a že nám nehrozí žádná mimořádná rizika. Hlavně nám však předali skvělé informace, které nám podstatně usnadnily přípravu . A taky  jsme pochopili, že kromě podvodního světa Galapágy nabízejí jedinečné zážitky i na souši. 

Přímo na místě jsme si pak ověřili, že vše co je publikováno  na těchto stránkách je pravda . Nadšení, které z příspěvků přímo září však zdaleka nedokázalo vystihnout skutečnou sílu prožitků, které nás na ostrovech čekaly. Bohužel ani nám se nemůže podařit  výstižně popsat, co Vás tady čeká. Proto se na dalších řádcích omezím pouze na několik doplňujících praktických postřehů . Skutečnou podstatu Galapág si prostě musí nasát každý sám !!!

Naše výprava se skládala ze čtyř manželských párů ve věku od 47 do 65 let. Čtyři z nás jsou potápěči. Program jsme taky připravovali s Eddie z agentury Trip Galapagos z Quita. Volba to byla velmi dobrá. Přestože jsme si dost vymýšleli, Eddie byl velmi trpělivý a ochotný pořád dokola upravovat program tak, až jsme byli se vším plně spokojení. A neměl to zrovna lehké… Doporučuji nepřistupovat ihned na první nabídku a navrhovanou cenu, ale hledat i jiné levnější varianty. Vyžaduje to však věnovat dostatek času průzkumu možností a variant. S programem se dá různě pohrát tak, aby vám osobně vyhovoval. Vyplatí se to! Po návratu jsme museli konstatovat, že vše co bylo naplánováno kupodivu bez sebemenších komplikací  klaplo. Letadla,lodě,čluny, přesuny, hotely, prohlídky, průvodci, výlety… Co bylo dohodnuto, tak to se naplnilo!

Všechny letenky jsme si kupovali přes agenturu www.apollo.cz paní Ondrouškovou, která nám nakonec našla lepší spoje a hlavně ceny, než jaké jsme si po desítkách hodin průzkumu na internetu našli my.  Jeli jsme autem do Mnichova,s KLM jsme v podvečer přeletěli do Asterdamu. Přespali jsme v hotelu poblíž letiště a ráno 16.10.2013 před desátou jsme s KLM vzlétli směrem do Quita.

Viz. zážitky z Quita.

Přiletěli jsme na letiště Baltra. Transfer do hotelu na Santa Cruise trvá asi 90 min. Po dvou dnech strávených na ostrově Santa Cruise (obdobné zážitky jako naši novomanželé) jsme vypluli na šesti denní plavbu na plachetnici Encantada. (Plachty na naše naléhání roztáhli jen na chvilku, abychom si mohli udělat fotky… Jinak jeli na motor, jako všechny ostatní lodě..) Nutno mít žluté špunty do uší !

Program plavby si najdete na internetu.  Jsem přesvědčený, že je to jeden z nejlepších, jaké lodě na Galapágách nabízejí. Každá loď totiž jezdí celý rok to samé. Není možné si vybrat loď a pak poskládat program. Musíš si dle svých požadavků a hlavně termínu vybrat loď i s programem. Není to tak snadné.

Encantada byla jen pro 12 pasažérů (super!) plus 4 členy posádky. Kromě nás osmi se společně s námi nalodil jeden švýcarský pár a Vlaďka s Terezkou, mladé češky, které si po treku v Amazonii odskočily na Galapágy  (taky zajišťovaly pobyt s Eddie). To nás opravňovalo vyvěsit českou vlajku.

Loď byla malá, skromná, ale útulná. Kajuty měly poschoďové postele, prostoru málo jako na lodi. Vše bylo ale čisté. Každý den nám uklízeni, dávali čisté prádlo…

Režim je asi na všech lodích obdobný. Po snídani výlet na ostrov, po obědě a kratším přesunu druhá procházka na k tomu snorkeling. Nepočítej s tím, že se budeš nějak moc válet. Program je celkem napěchovaný ! Po večeři pak delší plavba k dalšímu ostrovu. Občas to houpalo, ale holky to víceméně úspěšně vyřešily práškama. Jen jednou jsme se museli přidržovat rukama i nohama, ať nespadneme z postele, ale jinak to šlo. Chlapi byli vesměs v pohodě. Já jsem si prášek bral až po návratu v hotelu, kdy se se mnou rozhoupala zem. Ale to prý je normální…

Naprosto excelentní bylo jídlo. Takový evropsko- jihoamerický mix. Ale výtečný! Vodu, čaj a kafe si každý bral jak chtěl. Zvlášť se dalo koupit pivo (0,3 za 5,-USD), víno (0,7 za cca 35 USD). Proto jsme pili hlavně naši slivovici… Snídaně byla kolem sedmé, v poledne oběd a v 18:00 večeře. Po návratu z vycházky na pevninu nám ještě dávali drobnou svačinku.

Na konci plavby si řekli o spropitné. Zvlášť pro posádku a zvlášť pro Guida, kterého nám přidělil národní park. Dali jsme na pár 40,-USD posádce a 10,- Guidovi.

Po návratu z plavby jsme dva dny aktivně odpočívali na Santa Cruise. Opět jsme bydleli v hotýlku Galapagos Inn. Domácí byli příjemní, ochotní. V ceně byla snídaně. Jinak jsme se stravovali v restauracích a hlavně na tržišti ve starém rybářském přístavu, kde Ti za 9,- USD připraví obrovskou rybu ( vybírali jsme si vynikající ropušnice nebo tuňáka) případně jsme vyzkoušeli obrovského humra (20,-USD). Vše přímo z moře. Excelentní.

Ráno jsme se rychlým člunem přepravili na ostrov Isabela, kde jsme dvě noci spali  v hotelu Albermarle u písčité pláže. Na Isabelu turisté začali jezdit až po erupci Sierra Negra ,která byla asi před šesti léty. Této krátké době odpovídá i úroveň rozvoje infrastruktury i restauračních služeb. Nedostatky však vysoce vyvažuje poklidná atmosféra a zejména zážitky z výletu na vulcano (vč. oběda na krásné farmě- želvy+mini botanická zahrada místní flóry) . Neobyčejný je rovněž výlet a snorkeling na ostrůvek Tintoreras (rejnoci, mořští leguáni, tučňáci, karety…).

Myslím, že dvě noci jsou tady málo. Dalo by se tady nádherně relaxovat !

Plavba zpět na Santa Cruise byla, i pro nás otrlé potápěče zvyklé na malé rychlé čluny Zodiac, vzrušující.  Nicméně jsme to přežili a vrátili se do stejného hotelu. Velikou výhodou bylo, že jsme si tady jak před plavbou, tak i během pobytu na Isabele mohli nechat část našich věcí. Super bylo, že nám paní domácí před odletem domů v sušičce usušila neoprény. Tím značně ulehčila našim kufrům.

Určitě si nenechte ujít výlet na ostrov Bartolome. Je velmi ojedinělý, poučný ,zajímavý a překrásný. Navíc během plavby se můžete kochat pohledem na nekonečný oceán. Určitě zahlédnete skákající rejnoky a při troše štěstí pak i saltující mantu. A na to se fakt nezapomíná!!!

Poslední říjnový den ráno jedeme na letiště Baltra. Odtud letíme do Guayaquil. Protože máme na přestup asi čtyři hodiny času, vyrážíme taxíkem do nákupního centra pro kafe, kakao a pár blbostí.

Po hodině strávené v shopingu evropského střihu jsme si uvědomili z jakého ráje se vracíme a kamže do tzv. vyspělé civilizace se zase vracíme.

Přímý let do Amsterdamut (s KLM) jsme prospali. Byla to chvilička a byli jsme na starém kontinentě. Ještě kratičký skok do Mnichova. Kousek od letiště jsme se vyspali a ráno autem domů!

Všichni jsme měli z domu vlastní neopreny 3mm, kukly, ploutve ,masky a snorkel. Protože jsme byli denně ve vodě, tak se to určitě vyplatí. Voda byla dost studená (20°C) a bez neoprenu se v ní moc dlouho nedá vydržet. 

Ve vodě jsme všichni byli denně. Jsou to především neskutečné nekončící zážitky s lachtany ( viz. článek o lachtanech). Mraky bělocípých a dalších druhů dvoumetrových drobečků. Spousta různých rejnoků. Karety z bezprostřední blízkosti. Ale taky pod vodou bleskově rychlí tučňáci , které pak můžete z vody pozorovat ze vzdálenosti půl metru sedící na skalisku ! Třeba dvacet minut na sebe čumíte z očí do očí !!! V poledne se koupete s mořskými leguány, kteří jsou ve vodě docela mrštní.

Chce to zažít !!!

Kromě 3mm neoprenu a kukly jsem si v diving centru na ponor ještě půjčoval tropický short navíc. Bylo mi ale docela zima. Kluci měli pětky a navíc ještě krátké pětky. Což ve studených proudech a až 14°C bylo tak akorát. Je nutno mít redukce na DIN ventily. 

Ponory jsme měli dopředu domluvené s Eddie. Dva ponory jsme měli u ostrůvku Noth Seymour ( vedle Baltry). Stále se měnící proudy, viditelnost tak 10 m a celkem mrtvo. Nic moc.

Další dva ponory jsme měli u Gorden Rock. Tady se potvrdilo, že tato lokalita je oblíbenou zejména pro kladivouny. Pět čtyřmetrových kousků se zjevovalo kolem nás ve vzdálenosti kolem 4m. Různí rejnoci a všudy přítomné karety. Někteří z nás dokonce zahlídli a nafotili měsíčníka ! Nádherná lokalita!

Další čtyři ponory již menší skupinka nadšenců absolvovala v lokalitách blízko Isabely. Zejména u erodované sopky Isla Tonteras . Ponory tady byla divočina. Vlny, silné proudy. K vidění však byly manty, kladivouni a různé veliké ryby.  V této studené část Galapág bohužel  neuvidíte Whale shark. Za těmi se musí do teplých vod na sever k ostrovům Darwin a Wolf.